Krátká historie procesorů
Čip |
Takt |
Šířka
externí sběrnice (bity) |
Šířka
interní sběrnice (bity) |
Počet taktů |
Matematický
koprocesor |
Vyrovnávací
paměť |
8086,00 |
4,77 |
16,00 |
16,00 |
1 a více |
ne |
ne |
8088,00 |
4,77 |
8,00 |
16,00 |
1 a více |
ne |
ne |
80286,00 |
6-12 |
16,00 |
16,00 |
1 a více |
ne |
ne |
386SX |
6-25 |
16,00 |
32,00 |
1,00 |
ne |
ne |
386DX |
12-33 |
32,00 |
32,00 |
1 a více |
ne |
ne |
486SX |
20-33 |
32,00 |
32,00 |
1,00 |
ne |
ano |
486DX |
25-50 |
32,00 |
32,00 |
1,00 |
ano |
ano |
486DX2 |
50-120 |
32,00 |
32,00 |
1,00 |
ano |
ano |
Pentium |
60-200 |
32,00 |
64,00 |
1 a méně |
ano |
ano (2) |
486DX2 |
75-100 |
32,00 |
64,00 |
|
ano |
ano (2) |
Pentium Pro |
166-233 |
32,00 |
|
|
ano |
ano (2) |
Pentium MMX |
166-233 |
32,00 |
|
|
ano |
ano (2) |
Pentium II |
233-450- |
32,00 |
|
|
ano |
ano (2) |
Pentium Celeron |
266-466- |
32,00 |
|
|
ano |
ano (2) |
Pentium Xeon II |
450-500 |
32,00 |
|
|
ano |
ano (2) |
První procesory
Pentium II představené v r1997 měly frekvence 233 MHz, 266 MHz a 300
MHz a byly tvořeny 7,5 milionu tranzistorů. Jedinou změnou oproti procesorům
Pentium však nebyla pouze změna rozměrů a použitého slotu pro připojení.
Procesory Pentium II jsou totiž vybaveny vyrovnávací pamětí druhé úrovně ve
velikosti 512 KB (do té doby byla vyrovnávací paměť druhé úrovně na základní
desce). Přístup k této paměti je mnohem rychlejší a k této paměti se přistupuje
s frekvencí poloviční, než na jaké pracuje procesor. Frekvence procesoru
Pentium II byla dále zvýšena až na 450 MHz.
Procesory Pentium II měli sice slušný výkon, ale firma Intel je na trh uvedla v době, kdy se staly velice populárními levné počítače s cenou okolo 1000 dolarů. Konkurenti firmy Intel sice neměli tak výkonné procesory jako Pentium II, ale jejich produkty starší Pentia/MMX překonávaly, takže konkurenti začali získávat významnější podíl na trhu levných počítačů. To se firmě Intel nelíbilo, proto v dubnu roku 1998 uvedla na trh procesor Intel Celeron s jádrem Covington ve verzi pro Slot 1 (bez cache). Jiný název měl odlišit jiný výkon a také jiné určení tohoto procesoru. Celeron je jakýsi "nahý" procesor Pentium II - po architektonické stránce jde o stejné produkty (architektura P6), pouze Celeron nemá vyrovnávací paměť druhé úrovně a nemá také obal odvádějící teplo. Díky tomu se mohla podstatně snížit jeho cena a začal se dodávat do levných počítačů, tzv. Basic PC "s možností růstu" - do stejné základní desky, do které se vkládá procesor Celeron, je totiž možné umístit i procesor Pentium II.
Bohužel cena procesoru není všechno a Celeron se ukázal (především díky absenci vyrovnávací paměti) velice slabým hráčem, kterému se konkurence vysmála. Procesory firem IDT, Cyrix a AMD sice zatím nebyly vybaveny vyrovnávací pamětí druhé úrovně, ale tato paměť byla umístěna na základní desce - v případě procesorů Celeron však na základní desce žádná vyrovnávací paměť nebyla. S nízkým výkonem procesorů Celeron musel Intel něco udělat, a tak pod kódovým jménem Mendocino vyvíjel procesor Celeron s integrovanou 128kB vyrovnávací pamětí druhé úrovně na čipu (on-die). Vyrovnávací paměť byla umístěna přímo u procesoru (na stejném křemíku) a procesor má 19 milionů tranzistorů místo 7,5 milionu jako u běžného Celeronu. Na rozdíl od procesoru Pentium II se k vyrovnávací paměti procesoru Celeron přistupuje se stejnou frekvencí, na jaké pracuje procesor. Díky tomu byl Celeron se 128KB vyrovnávací pamětí druhé úrovně v některých případech dokonce rychlejší než procesor Pentium II se stejnou frekvencí a s 512KB vyrovnávací pamětí druhé úrovně.
Procesor Celeron se 128kB vyrovnávací pamětí měl (1/2000) frekvenci 300 - 533 MHz. Aby se odlišil 300MHz procesor Celeron bez vyrovnávací paměti a 300MHz procesor s vyrovnávací pamětí, byla verze s vyrovnávací pamětí označena jako Celeron 300A. V některých nabídkách jsme se však mohli setkat i s označením Mendocino, tedy s kódovým jménem tohoto procesoru.
Samostatnou kapitolu v produktech firmy Intel tvoří procesory Pentium Pro. Běžní uživatelé se s nimi možná ještě nesetkali a už ani nesetkají, protože jde o procesory, které se používaly v pracovních stanicích a hlavně v serverech. První procesor Pentium Pro s frekvencí 150 MHz (která byla později zvýšena až na 200 MHz) a 5,5 milionu tranzistorů byl představen v roce 1995. Ani následník procesoru Pentium/MMX, totiž procesor Pentium II, nebyl schopen pracovat v systémech se čtyřmi a více procesory, což byla naopak výhoda Pentia Pro. Procesor Pentium Pro byl oživen ještě v srpnu 1998, kdy Intel uvedl tzv. Pentium II OverDrive procesory, které jsou výkonnější než Pentia Pro, mohou je snadno nahradit a podporují také technologii MMX.
V červnu roku 1998 bylo totiž představeno ještě Pentium II Xeon, které je určeno především do pracovních stanic a serverů, a nahrazuje tedy procesor Pentium Pro. Frekvence tohoto procesoru jsou 400 MHz a 450 MHz a procesor dodával se buď s 512KB, nebo 1MB vyrovnávací pamětí druhé úrovně. Procesor Pentium II Xeon měl stejné jádro jako procesor Pentium II, ale v některých vlastnostech se samozřejmě odlišoval, a to i po fyzické stránce - v počítači jste ho tak snadno nepřehlédli, protože byl velký a vážil 0,5 kg. Pentium II Xeon se instaluje do jiné patice než Pentium II, má rychlejší přístup k vyrovnávací paměti a podporuje víceprocesorové systémy.
V posledních dvou letech se technologický vývoj pohnul více než za posledních 15 let a tak se z Pentium III na 500 - 600 MHz stal až Pentium IV na 2GHz. Tento procesor je prozatím nejsilnější, i když značně poruchový pro své obrovské požadavky na chlazení.
Dochází k neustálým slučováním obřích společností jako např. AMD + Intel. Procesory Pentium IV a AMD procházejí neustálými mezistupni vývoje např. Thunderbird, Athlon, Duron.
Jedním z brzdných prvků vývoje je
technologie výroby procesorů, protože již dnes se Intel Pentium IV vyrábí s
technologií 0,18µm a má 42 milionů tranzistorů. AMD ohlásila že přejde z 0.18
mikronové výrobní technologie na menší 0.13 mikronovou v roce 2002 (procesor
386 byl vyroben 1,5 µm) . Ta povede k zvyšování frekvencí procesoru AMD takže
se máme na co těšit! Je však otázkou, kam až muže toto zmenšování dojít. Už
dnes je jisté, že jednou vývojáři narazí na fyzikální hranice a co pak? ( pro
srovnání tloušťka lidského vlasu je 80 µm ). Podle Moorova zákona se složitost
integrovaných obvodů a tudíž i rychlost procesoru zvýší každý rok dvojnásobně,
takže kdo ví...
http://www.oa.svitavy.cz/pro/renata/vedatech/intel/index.htm